Když se koncem loňského roku objevil na serveru IDNES článek o elektrokolech, strhla se pod ním debata jako u nejvýbušnějších politických témat. „Smrt elektrokolům a jejich uživatelům“, to bylo překvapivě hlavní motto mnoha diskuzních příspěvků. „Jak k tomu přijdu, že se u horské chaty, kam vyjedu sedřený jako kůň, opalují důchodci, které tam vyvezl motor?“ ptal se někdo. Další označil uživatele za podvodníky, jiný za sprosté lenochy…
Jenže pokrok nikdo z pravověrných bajkerů nezastaví. Elektrokola prostě existují a existovat budou. Tohle není jako fat bike (takové to divné kolo s tlustými plášti), kterému vloni v tichosti vystrojily všechny významné značky nenápadný pohřeb a letos ho už v nabídce známých brandů nenajdete.
Elektrokola perspektivu mají, to nám věřte. Jejich prodeje rostou každoročně v Evropě o desítky procent, a co do počtu kusů už přesáhly desetiprocentní hranici. Ve finančním vyjádření je to ještě mnohem víc. Evropským rekordmanem je Belgie, kde už kategorie elektrokol tvoří 45 % prodejů!
K tamnímu jasnému vítězství e-biků nad ostatními kategoriemi kol je ale třeba sportovně poznamenat, že k výhře pomohla vláda daňovými úlevami. Moudří zákonodárci tam podporují tento způsob dopravy, u nás máme zatím dotace na naftu s řepkovou příměsí. Ale třeba se nový předseda vlády zasadí o změnu.
Definitivní ránu do vazu ale dostali odpůrci elektrokol v těchto dnech z nečekané strany. Evropská cyklistická unie (UEC) rozhodla o tom, že se na kolech s elektromotorem bude oficiálně závodit, dokonce o tituly Mistrů Evropy! A považte, nejen v terénu, ale i na silnici! Schválně tuhle myšlenku vytáhněte v nějaké typické cyklistické hospůdce a uvidíte ten tanec…
Zkuste nepřátelům elektrifikace říct, že na motorce se taky nešlape a jejich závody jsou na koukání fantastické. Nebo raději neříkejte nic a půjčte jim na chvíli svoje elektrokolo.
Podle statistik přibylo vloni v Evropě 2 miliony lenochů, kterým se nechce šlapat. Nebo spíše se jim chce šlapat, ale míň. Co je to za lidi? Nejčastější falešnou představou je ta, že jde o lidi se zdravotním hendikepem, obezitou, nebo chorobnou leností. Pravda je ale úplně jiná.
Významnou skupinu tvoří v řadě evropských zemí lidé, kteří elektrokolo používají jako dopravní prostředek, který nevyžaduje velké místo na parkování, nevytváří žádné zplodiny, a přece jen vám přináší pohyb a fyzickou námahu, která lidem se sedavým zaměstnáním tolik chybí.
Díky takovému elegantnímu městskému elektrokolu (doporučujeme třeba SPECIALIZED TURBO VADO) můžete na jednání dorazit v obleku, bez nervů z parkování a bez propocených „koláčů“ v podpaždí.
Dobrá, tohle je kolo jako dopravní prostředek a samozřejmě, u nás jsme všichni především sportovci. Myslíte, že to nejde dohromady s elektrokolem? Omyl! Koukněte třeba na TURBO LEVO FSR od Spešlu.
Anebo si ho u nás rovnou půjčte na víkend v rámci testovacího programu. Co zjistíte? Především, že je jen na vás, jak intenzivně si necháte pomáhat motorem a kolik wattů necháte pro sebe. Taky že nudné pasáže překonáte rychleji, za stejný čas dojedete dál, poznáte nová místa, konečně prozkoumáte stezky, kam se vám dosud nechtělo, protože jste se obávali nudné zpáteční cesty…
Jistá italská značka podpořila vstup na trh s krásnou elektro silničkou reklamou, kde si slečna chválila, že teď může jezdit na švihy společně s přítelem. Tuhle reklamu už nenajdete, protože se na výrobce vrhly feministky a genderové spolky, že to ženu staví do podřízené role.
Dobře, ať jsme tedy korektní – fantastickou vlastností elektrokola je to, že pomůže setřít výkonnostní rozdíly mezi jezdci. E-bike je prostředkem k společnému trávení času tak, že to baví všechny zúčastněné. Tohle přirozeně neplatí pro mužské šovinisty, kteří čas se svojí polovičkou na kole rozhodně trávit nechtějí, a už vůbec si nepřejí, aby jim to natřela v nějakém kopci…
Nebo se vraťme k těm důchodcům na horských stezkách. Elektrokola jednoduše vrací k cyklistice spousty těch, kteří už předtím kolo pověsili na hřebík. Anebo přivádí ty, pro které je to (snad „zatím“) asi jediná možnost pohybu, který jim neublíží svou intenzitou, nebo namáháním kloubů.
Výrobci jdou ale mnohem dál – koukněte třeba na model KENEVO, opět od Spešlu. To už je stroj z kategorie ENDURO – můžete si užít sjezdů, aniž jste předtím vypustili duší cestou nahoru.
Takže navzdory všem škarohlídům je třeba říct, že elektrokola jsou realitou, třeba i proto, že nabízí širokou škálu možností – od pouhé přepravy až po elektro-trailové řádění. Pokud jim nefandíte, tak se s tím smiřte.
Ale než se pustíte do debaty o lenoších a zrádcích cyklistické myšlenky, přijďte si e-bike aspoň na den vyzkoušet, pak třeba změníte názor.